Chlupaté noci aneb plánujeme rok 2026

Od 25. 12. nastávají dny, kdy můžeme plánovat jednotlivé měsíce příštího roku. Někdo je může znát pod pojmem Chlupaté noci. Stejné dny se zároveň vztahují k počasí v příštím roce a můžeme se tak snadno rámcově dozvědět, jaké bude léto nebo dobře naplánovat dovolenou, aby nám jí počasí nepokazilo. Každý den se vztahuje k jednomu měsíci příštího roku. Tzn. 25. 12. 2025 plánujeme leden 2026, 26. 12. 2025 plánujeme únor 2026 a takto pokračuje dále každý den až do 5. 1. 2026, kdy naplánujeme prosinec 2026.  

Plánování měsíců

Notýsek a tužka budou vaše pracovní nástroje. Každý den si najděte pár minut na naplánování měsíce. Obsah plánu by měl být v podobě co v daném měsíci chcete mít a jakých cílů chcete dosáhnout - osobní věci, vztahy, co chceme začít/dokončit, čemu chceme věnovat pozornost, stejně tak práce, dovolená, peníze, koníčky, vzdělávání. Zakomponujte i dané termíny jako jsou zkoušky, výročí apod. Pište si každý svým jazykem, zohledněte potřebu popsat danou záležitost, aby vám po přečtení za půl roku dávalo smysl. Pokud zapomenete neb se k plánování ten den nedostanete, nedohánějte jiný den a nechte stránku prázdnou.

Pozorování počasí

Princip je stejný, co den to měsíc. Zapisujte počasí ideálně každou hodinu (svítí/nesvítí, kolik mraků, fouká/nefouká, srážky - jak vydatné a hlavně teplotu! Poznámky si dělejte vašimi slovy, ať dobře porozumíte rozdílům (Jak pršelo? Moc nebo málo?). Každá hodina se totiž vztahuje cca k 1,25 dne daného měsíce. Lze tak dobře získat přehled pro vývoj počasí. Mám léty vyzkoušené a funguje to dobře. V realitě je pak posun +/- 1-2 dny. 

Vyhodnocení zápisků o počasí

Zkoumáme celý kontext počasí všech měsíců, pak jednotlivé měsíce. U jednotlivých měsíců si vydělíme počet dní 24 hodinami

Na příkladu s teplotou si vysvětlíme princip, jak vyhodnotit posbírané informace.

Celkové vyhodnocení

• Sledujeme, jakou má křivku teplota v celkovém rozsahu všech zapsaných dní – vidíme, že v zimních měsících jsou chladnější dny a na letní měsíce přišlo v konkrétních dnech oteplení.

• Jak výrazný je rozdíl teplot - z toho nám vzejde info, od kdy bude např. léto nastupovat s teplejšími dny, jestli se ještě ohřejeme v září či třeba i v říjnu.

• Dle rozdílů v křivce – větší nebo menší teplotní rozdíly ukáží, zda nás čeká teplejší či chladnější rok.

Jednotlivé měsíce

Posuzujeme pak jednotlivý den = k němu přiřazený měsíc stejným způsobem, jako celý rok. Zde už si ale můžeme spočítat na konkrétní dny, jak bude.

- měsíce s 31 dny jsou 1 hodina = 1,30 dne

- měsíce s 30 dny jsou 1 hodina = 1,25 dne

- únor s 28 dny je 1 hodina = 1,17 dne

Pokud se teplota výrazně nemění několik dní po sobě (zohledněte fakt, že v noci teplota vždy klesne níže, rozdíl 2 stupňů je v toleranci a nesehrává zásadní roli v tom, že se v dané části měsíce ochladí), víme pak, že i počasí v daném měsíci bude stabilní. K těmto informacím pak přidáváme info o vlhkosti vzduchu a v jakou hodinu byly srážky - pršelo/nepršelo (sněžení jsou také srážky), setrvalá mlha může predikovat celkově mokřejší období. Dále zda bylo větrno, červánky, kolik slunečno, kolik mraků. Já si zapisuji i jak vypadala čára na nebi po letadlech, když si jí všimnu.

Máme-li pak vyhodnocený celý měsíc a plánujeme-li podle něj aktivity v příslušném čase, zohledněte, že časový posun ve dnech se většinou pohybuje +/- 1-2 dny. 

Pomůckou ještě mohou být lunární cykly. Po úplňku se většinou otepluje, po novoluní ochlazuje. 2-3 dny po úplňku je počasí vystabilizované minimálně na týden, kdežto po novoluní se ochlazuje postupně.

Vypadá to celé velmi složitě, možná až vědecky. Ale stačí na to selský rozum a když se budete na zápisky dívat, uvidíte souvislosti zcela přirozeně.

Hodně štěstí s vyhodnocováním.